Úvod
Současným trendem památkové péče je zaměření na kulturní krajinu jako celku. Ta je v současné době již obecně akceptována jako jedna ze zásadních oblastí památkového zájmu, poskytuje jako výsledek velmi komplexní poznání formování fyzických matérií životního prostředí lidské společnosti i jejích transcendentních motivů či očekávání a jen geografické měřítko zkoumání omezuje míru podrobnosti a komplexity pochopení využívání a stavebního přetváření vybraného dílu země. Krajina Drahanské vrchoviny (včetně Moravského krasu) je nejen v měřítku ČR výjimečná. Jedná se o oblast se suchými náhorními plošinami a hlubokými žleby, závrty a propadáními, kraj proslulý svým jeskyním podzemím a propastmi. Tato země byla od prehistorie po moderní dobu intenzivně spojena s rudnou těžbou a metalurgií i milířovou výrobou uhlí, doloženou i třeba významnými památkami z doby hallstatské či epochy průmyslové revoluce. Současně je to krajina, která zažila intenzivní zemědělskou kolonizaci v 13. Století a prudký pokles osídlení v pozdně středověkém období s početným zánikovým horizontem vsí, z nichž jen malá část je památkově chráněna. S pádem zemědělské civilizace na Drahanské vrchovině souvisel místy návrat rozsáhlých lesů a tato skutečnost spolu s divokostí skalních partií a jeskyní Moravského krasu a možností průmyslového využití místních zdrojů a tradic připoutala pozornost osvícenské aristokracie a intelektuálních elit k této krajině, která začala být jako jedna z prvních ve střední Evropě upravována a popularizována pro turistické a rekreační využití. Tento fenomén zanechal v krajině Moravského Švýcarska, jak byl Moravský kras v 19. Století nazýván, množství památkově hodnotných staveb. Krajina od pravěku průmyslově využívaná a spojená důležitými severojižními dopravními trajektoriemi s ostatními částmi Evropy je také krajinou výrazně spojenou s duchovnem, krajinou magickou. Pravěké památky (Býčí skála, Černov) i novověká poutní místa (Křtiny, Vranov) s výraznými a dosud živými kulty uctívání Panny Marie spolu s četnou drobnou sakrální architekturou dokládají intenzitu prožívání spirituálních kontaktů společnosti obývající danou oblast.
Hledisko lesnické
Ač les poskytuje dobré podmínky pro zakonzervování nejrůznějších typů objektů historické hospodářské činnosti člověka, jsou tyto ohrožovány a pravděpodobně i poškozovány, ačkoliv jsou chráněny Zákonem o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. Je známo, že v současné době postihla naše lesy kalamita obrovských rozměrů, která v novodobé historii lesnictví nemá v ČR obdoby. S ohledem na nutnost jejího zpracování, je možné očekávat výrazný výskyt a pohyb lesnické techniky v lesích. Je možné proto předpokládat ohrožení a pravděpodobně i poškozování objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích. Nutno zde však na druhou stranu ale konstatovat, že vlastník lesa pravděpodobně ani neví, jaké objekty ochrany památkové péče v lese se na jeho majetku nacházejí a jak je má chránit. Především na tuto skutečnost chce svým zaměřením projekt reagovat. Z tohoto důvodu považujeme plánované výsledky projektu, s ohledem na ochranu objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích, za zásadní.
Hledisko památkové péče
Z pohledu památkové péče je ochrana antropogenních prvků v lese spíše okrajovou záležitostí a soubor zejména archeologických památek nacházejících se v lese vedených v Ústředním seznamu kulturních památek se pohybuje v řádu jednotek procent z celkového počtu objektů. Rovněž plošná ochrana kulturních statků se nezaměřuje na tento specifický typ krajiny. Cílem projektu ovšem není legislativně rozvinout ochranu kulturních statků, ta je v rámci možností řešená dobře, ale spíše pomoci odborníkovi využít nové dynamicky se rozvíjející nedestruktivní metody identifikace objektů v lesích. Týká se to zejména využití veřejně dostupných zdrojů dálkového průzkumu Země. Neméně důležitou součástí projektu bude identifikace a popularizace tohoto typu kulturní krajiny (myšleno les a pozůstatky historické hospodářské a jiné činnosti v něm) směrem k vlastníkovi, hospodáři, úředníkovi státní správy či samosprávy, ale také k široké veřejnosti. Projekt by proto měl nabídnout všem výše uvedeným složkám společnosti postupy, jak se zachovat v případě identifikování této opomíjené součástí našeho kulturního dědictví na území lesa.
Hledisko archeologické
Hlavním cílem archeologické části projektu je v terénu identifikovat a náležitě zdokumentovat relikty dochovaných pozůstatků hospodářské činnosti v lesích. Důležitou roli v rámci terénní prospekce bude mít také zhodnocení stavu dochování objektů, neboť intenzivní lesnická hospodářská činnost se s velmi vysokou pravděpodobností nepříjemně podepsala na jejich zachovalosti. Velmi ohrožené a částečně již narušené památky se tak mohou stát předmětem potencionálního záchranného, případně badatelského předstihového archeologického výzkumu. Jeho realizace umožní nejen např. pohled do vnitřního uspořádání milířů, ale získaný materiál bude určen k návazným environmentálním analýzám a rozborům. Výsledky archeologické prospekce proto budou nezbytnou součástí metodiky navržení a ověření postupu identifikace objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích, charakteristiky typů objektů a následného návrhu na ochranu typů objektů na vybraném území.