Území jih
Charakteristika oblasti
Zájmová oblast o rozloze 5 km2 se rozkládá v jižní části Drahanské vrchoviny na katastrálním území obce Pozořice. Prudce stoupající svahy zde vytvářejí členitou krajinu, rozbrázděnou úzkými údolími drobných vodotečí, z nichž nejvýraznější je Kovalovický potok, pramenící ve střední části vymezené oblasti a Vítovický potok, který tvoří její východní hranici. Strategické polohy místních kopců s výhledem na otevřenou krajinu, kde Vyškovská brána zvolna přechází do Dyjsko-svrateckého úvalu, lákaly člověka k tvorbě opevněných refugií již v pravěkém období. Jmenovat tak lze výšinné opevněné sídliště Rékoví, hradiště Hlásnice a tzv. Hrádek u Vítovic. Počátky osídlení těchto lokalit spadají do eneolitu a nelze vyloučit jejich využívání i později. Konkrétně je to doloženo na Hrádku u Vítovic, kde byl vedle eneolitické mohyly prozkoumán také pozůstatek halštatské zemnice. Ve vrcholném středověku se oblast stala jednou ze vstupních bran do území Drahanské vrchoviny. Probíhala tudy větev severojižní komunikace pokračující dále do Jedovnice a dalších klíčových oblastí regionu. Směřování trasy lze ještě dnes v terénu dobře pozorovat prostřednictvím dochovaných pozůstatků zahloubených úvozových cest. Na počátku 14. století vznikl v centrální části území hrad pánů z Vildenberka, který zaujme nejen svou rozlohou ale také rozvinutou hospodářskou základnou. Přímo s výstavbou hradu může souviset několik lomů kamene, a především celé severovýchodní předpolí fortifikace s doklady pyrotechnických zařízení na pálení cihel, jež byly hojně využity ke stavbě zděných konstrukcí. Celým výrobním areálem byl veden mělký kanál na vodu, který napájel tři cisterny a následně ústil do Kovalovického potoka. Na jeho toku majitelé hradu nechali vybudovat rybník, z něhož se dochovalo těleso hráze. V protilehlém údolí jedné ze zdrojnic jmenované vodoteče se pravděpodobně nacházel další rybník a mlýn.
Území střed
Charakteristika oblasti
Zájmová oblast o rozloze 5 km2 se rozkládá u západního okraje Moravského krasu a Rudické plošiny, přímo nad Arnoštovým údolím. Zasahuje především do katastrálních území obcí Klepačov a Olomučany. Spíše méně členitý rovinatý terén zvrásňují velmi příkrá a hluboká údolí dvou menších vodotečí. Doklady nejstaršího osídlení jsou spojeny až s obdobím vrcholného středověku. Nacházela se zde jádra dvou středověkých vesnic – Klepačov a Polom, které byly na počátku 16. století pusté. Klepačov byl později znovu obydlen, zatímco Polom zcela zanikla. Pozůstatky polností obou původních vesnic jsou dochovány v podobně dobře viditelných plužin, které se často vzájemně překrývají s hojnými pozůstatky milířů sloužících k vypalování dřevěného uhlí. Oblast byly hospodářsky propojena s exploatací a těžbou železné rudy, která v blízkém okolí probíhala již v 8. století a v různě dlouhých časových intervalech pokračovala až do 19. (20.) století. Zda, a případně jakým způsobem byli do tohoto řemeslného odvětví zapojeni obyvatelé obou vesnic nelze dosud jednoznačně konstatovat. Faktem však je, že v intravilánu Polomi ve středověku pravděpodobně fungovala kovárna či hamr, ve kterém se zpracovávaly železné lupy a v mladším období na celém vytyčeném území probíhala intenzivní výroba dřevěného uhlí.
Území sever
Charakteristika oblasti
Zájmová oblast o rozloze 5 km2 se nachází v centrální části Drahanské vrchoviny převážně na katastrálních územích Holštejn a Housko. Jde o málo členitou oblast s mělkými a širokými údolími řeky Luhy a Holštejnského potoka. Pozůstatky lidských aktivit zde byly do krajiny otisknuty prostřednictví zaniklé středověké vesnice Bohdalůvka a jejího zemědělského areálu, který lze rekonstruovat na základě zachovalých reliktů plužin. Ty ve středověku patřily nejen ke jmenované vsi, ale částečně také k jižněji položenému městečku Holštejn. Později převážně lesnatá oblast sloužila jako zdroj pro výrobu dřevěného uhlí, na což poukazují v terénu zachovalé pozůstatky milířů.